Zapnout/Vypnout Zvuk Nastavení Smajlíci Historie FAQ Kide Chat
OMEGA: A co stim?!
BETA: Hólí je indický svátek, který je oslavou bhakti, slavností jara a barev. Hólí je oslavován na počest Prahlada, odehrává se vždy o úplňku měsíce Falgun. Svátek začíná zapalováním hranice v předvečer svátku.
BETA: Ne, bohužel.
Potonio: Má tato stránka vůbec někde uvedeného autora a nebo kontakt na něj?
adapetrouskov: :P
BETA: To je hezký : - ) : - ) : - )
Trigen: já miluju jen sebe
jirkacerny: :D
BRUH: good
jirka: miluju fitness
BRUH: a co vy ?
BRUH: ja miluju GTA V
jirka: miluju lolko
BRUH: looooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooool
jirka: ahooooj
jirka : nope
Clan: pojdte vsichni slapat zelí
BRUH: Rusáci
jirka: ahoj
adapetrouskov: wow
jirka : odpověz mu
adapetrouskov: pes na mě mnouka co mam delat
jirka : kdo se ptá?
jirka : rly?
adapetrouskov: ahoj ♥
Yandere: Historie
Mucholapka byla objevena v roce 1736 Arthurem Dobbsem, který ji připodobnil k železným pastím, používaným k lovu lišek. Proto je také velmi zajímavá a populární. Později byly dovezeny do Anglie první živé rostliny. Botanicky byla popsána Johnem Ellisem v roce 1970.

Popis druhu a prostředí
Jediný druh rodu, mucholapka podivná (Dionaea muscipula), je jedinou masožravou rostlinou, u které lze bez pomoci lupy pozorovat lapání hmyzu rychlým pohybem pasti.

Listy jsou uspořádané v přízemní růžici o průměru asi 7 až 14 cm. Skládají se z křídlatě rozšířeného řapíku a z lapací čepele. Během roku se mění velikost i tvar nových listu, zejména poměr mezi velikostí čepele a asimilační plochou řapíku. V zimě, kdy je málo kořisti, je nejvyvinutější právě lupenitý řapík, zatímco pasti jsou malé. Na jaře je dobře vyvinuta i asimilační plocha i lapací čepel. V létě, kdy je nejvíce kořisti, je asimilační plocha redukována v téměř normální nerozšířený řapík, zatímco rudě zbarvené pasti dosahují největšího rozvoje. Jarní listy jsou krátké a přilehlé k zemi, letní jsou dlouhé a šikmo vzpřímené. Tím je dosaženo nejvýhodnější polohy pastí vzhledem k rozvoji okolní vegetace.

Podzemní části tvoří zesílené spodky listu, skládající se dohromady v cibulovitý útvar. Z něho vyrůstají nečetné kořeny do hloubky asi 10 cm. Mucholapka je rostlinou vytrvalou a dlouhověkou. V zimě je její vegetace závislá na ekologických podmínkách, zvláště na slunění, teplotě a vlhkosti. V přírodě i v kultuře někdy téměř zcela zatahuje a přežívá právě ve formě změněného cibulovitého útvaru, mělce zapuštěného v půdě.

Pětičetné bílé květy, velké asi 1,5 cm, jsou hustě směstnány v květenství na vysokém stvolu a rozkvétají postupně. Při odkvětu neopadávají, korunní plátky se jen zkroutí a odumřou. V přírodě mucholapka kvete koncem května až začátkem června, ve sklenicích však většinou mnohem dříve. Mucholapka je cizosprašná. Černá lesklá semena hruškovitého tvaru jsou velká asi půl milimetru. Dozrávají asi za 6 až 8 týdnu ve vícesemenných, ještě v době zralosti zelených, tobolkách.

Mucholapka roste v přírodě v krátkostébelných ostřicových a travnatých společenstvech na slatiništích v Severní a Jižní Karolíně. Jejích nalezišť stále ubývá. Podle pozorování v přírodě je však odolnější k narušování biotopu než jiné, spolu s ní rostoucí masožravé rostliny, jako jsou špirlice, tučnice a některé rosnatky. Je však velmi závislá na občasných požárech, které upravují konkurenční poměry mezi rostlinami v její prospěch. Požáry i nahodilé vyschnutí pudy přežívá pomocí podzemního cibulovitého orgánu. Velmi dobře snáší i úplné a dlouhodobé zaplavení a příležitostně dokonce uloví i vodní živočichy.

Lapání hmyzu
Mucholapka je populární tím, že je jedinou rostlinou schopnou uchvátit suchozemský hmyz rychlým pohybem listu. Lapá na vzdory svému jménu především lezoucí hmyz, zatímco mouchy tvoří nepatrný podíl kořisti, vyčíslitelný jen v setinách z celkového běžného úlovku. Počet ulovených živočichů je v přírodních podmínkách malý a za ideálního slunečného dne úspěšně spustí pouhá tři procenta všech pastí.

Lapací list mucholapky se skládá z křídlatě rozšířeného řapíku a ze svírací čepele. Maximální rozměr čepele je 3 cm. Je přehnuta podél středního nervu tak, že její poloviny svírají úhel 40 až 50°. Na obvodu jsou dlouhé špičaté tuhé výrůstky. Při okraji čepele jsou vábící nektarové žlázy. Střední část plochy čepele zaujímá žlutozelený až leskle temně rudý terč, pokrytý kratičce stopkatými trávicími žlázami hřibovitého tvaru. Na každé polovině čepele jsou zpravidla tři sotva viditelné citlivé chlupy (Citlivé chlupy u Dionaea muscipula (a také Aldrovanda vesiculosa) lze přesněji označit jako výčnělky (emergence). Označení "citlivé chlupy" je ponecháno v souladu s terminologií v současné světové literatuře.), fungující jako spoušť pasti. Každý tento chlup je dlouhý asi 2 mm, má pružnou ohebnou bázi, dále snadno ohebné zaškrcení a nad ním dlouhý tuhý hrot.

Mucholapka je nejlépe prozkoumanou masožravou rostlinou, a proto lze funkci její pasti popsat detailně. Dodnes však zůstaly neobjasněny některé pochody, před nimiž selhává i elektronová mikroskopie a moderní fyziologie.

Kořist lezoucí po listu způsobí dráždění tím, že se dotkne citlivého chlupu a ten se v místě zaškrcení ohne. Toto podráždění má vliv na elektrický potenciál vnitřní pokožky listové čepele. Pomocí miniaturních elektrod přiložených na řapík a na čepel bylo zjištěno, že podnětem k sevření pasti je impuls měřitelný v desítkách milivoltů. K dosažení dostatečně velkého elektrického podnětu ovšem nestačí jedno podráždění citlivého chlupu, ba ani současné podráždění dvou chlupů. Sevření čepele nastává teprve po postupném dvojnásobném podráždění na jednom nebo dvou různých chlupech v časovém odstupu 2 až 20 sekund. Tím je omezeno zbytečné vydražďování vlivem deště.

Sevření proběhne za optimálních podmínek za 0,5 sekundy. Rychlost celé reakce rostliny závisí zejména na stáří listu a na teplotě. Nejrychleji se svírají mladší listy při teplotě 35 °C. Při sklapnutí se čepel sevře tak, že hrotité obvodové výrůstky utvoří klec. Další pohyby kořisti zvětšují sevření, avšak k jejímu rozdrcení nedochází. Citlivé chlupy se ohnou k ploše čepele, což umožňuje jejich ohebná báze. Při trávení se list hermeticky uzavře tím, že hrotnatá obvodová část čepele se vykloní. Tak vznikne ohyb, umožňující těsné uzavření pasti.

Listy bezpečně rozeznají kořist od nestravitelného sousta. Zbytečně sevřený list se pomalu otevře během dvou dnů. List s masitou kořistí ovšem zůstává sevřen několik dní, je totiž stále drážděn produkty trávení. Vstřebávání živin probíhá na bázi žláz.

Nevyřešenou záhadou je pohyb čepele. Podle většiny autorů je způsoben změnou mechanického napětí rostlinných pletiv přečerpáním vody z některých buněk. Výsledky pokusů však tuto teorii nepodporují. Podle jiné teorie jde spíše o prudký růst vnější strany čepele. Snad se oba tyto principy kombinují. Jisté je jen to, že sevření nenastává ohnutím podél středního nervu. Časté přirovnávání pasti mucholapky k čelistím želez proto není výstižné. Ve skutečnosti se při sevření změní prohnutí obou polovin čepele z konvexního do konkávního tvaru.

zdroj: Miroslav Studnička, Masožravé rostliny, Praha 198
Clan: Jak máte tech 5 kriterii ? :D
ALPHA: ANO
Evča: Ahoj Kájo :P
BETA: MYSLÍTE PRAVDIVOST INFORMACÍ PANE ALPHA ?
Kája: ahoj Evičko :D
ALPHA: NECHAPU PRAVDIVOST PANE BETA
Yandere: kde je aktivita?
BETA: JAK SE MÁTE ALPHA ?
Yandere: prosím neví někdo aktuálnost této stránky?
Slaďan: Expedice žlutý vietcong

Jméno:
Zpráva:


:) :( ;) :P :D :| :O :S O.O 8) :_( :-* (!) (?)

Právě přítomno: 15 hostů a žádný člen

Partneři

Pestovani.in - diskuzní forum, bazar pěstitelských potřeb, atlas rostlin

stable.cz